|
| |
|
|
Výtvarné umění v prostoru brněnských sídlišť (1945–1989)
Kořínková, Jana ; Bartlová, Milena (oponent) ; Hrůša, Petr (oponent) ; Chamonikolasová, Kaliopi (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřena na problematiku začleňování výtvarného umění do architektury v poválečném Československu se zvláštním zřetelem k vývoji v městě Brně. Hlavní výzkumné otázky – Proč se v Československu po roce 1945 do architektury vrátilo výtvarné umění a jaká koncepční řešení byla uplatněna v případě brněnských sídlišť? – jsou zodpovězeny ve dvou navazujících oddílech. Prvním je výzkum institucionálního pozadí pro uplatňování výtvarného umění v architektuře s přihlédnutím k dění v městě Brně (1945–1993), závěrečná část je věnována třem případovým studiím, které ilustrují lokální vývoj v období socialistického realismu, tvůrčího uvolnění 60. let a politické normalizace. Cílem práce je poukázat na komplexnost zkoumaného tématu a vyvrátit populárně tradované přesvědčení, že začlenění výtvarného umění do architektury bylo v období socialismu motivováno výhradně komunistickou propagandou, a ukázat, že pokus o vytvoření syntézy umění a architektury byl podložen jak předválečnými teoretickými úvahami o výchovné funkci umění a jeho působení na člověka, tak potřebou zlepšit ekonomickou situaci výtvarníků po skončení druhé světové války.
|
|
| |
|
|
Česká fotografie architektury ve dvacátých až padesátých letech 20. století
Kubištová, Mariana ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Schlosser Trnková, Petra (oponent) ; Pospěch, Tomáš (oponent)
Mariana Kubištová ČESKÁ FOTOGRAFIE ARCHITEKTURY VE DVACÁTÝCH AŽ PADESÁTÝCH LETECH 20. STOLETÍ Abstrakt Dizertační práce Česká fotografie architektury ve dvacátých až padesátých letech 20. století se zabývá tématem fotografie architektury, jež je vymezeno dvacátými až padesátými lety 20. století, soustředěno na české prostředí a zaměřeno zejména na stýkání fotografie se soudobými počiny na poli architektury, tedy na fotografii moderní architektury. Metodologicky téma zkoumá jak pohledem vycházejícím z vizuálních studií, tak aplikuje o něco tradičnější přístupy, které se snaží definovat fotografii architektury v závislosti na posláních, které vykonává, vymezit různé její kategorie, popsat její historii a jmenovat některé její důležité představitele. Každý z těchto přístupů je totiž schopen zachytit jiný aspekt sledovaného tématu. První část práce se pokouší odpovědět na otázku, co je to fotografie architektury, co za ni můžeme považovat a jak k ní lze přistupovat a interpretovat ji. Shrnuje také dosavadní poznání o historii tohoto oboru, a to jak u nás, tak v zahraničí. V neposlední řadě se pokouší nastínit historický, společenský a výtvarný kontext ve zkoumané době. Druhá část práce vychází z předpokladu, že jádro a největší objem vizuálního materiálu leží v oblasti živnostenské fotografie. Zkoumání...
|
|
|
Divný svět. Možnosti uplatnění tématu v pedagogické praxi
Forman, Dominik ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Forman, D.: Divný svět. Možnosti uplatnění tématu v pedagogické praxi. [Diplomová práce] Praha 2015 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 79 str. (Přílohy: 7 výtvarných realizací - olejomalby menšího a středního formátu) Diplomová práce je postavena na zevrubné komparaci zásadních interpretačních rámců avantgardního umění, potažmo modernistického uměleckého uvažování, které určovaly klíčovým způsobem interpretaci nejdůležitějších událostí ve vývoji umění 20. stol. Práce přináší tři hlavní vzájemně konfrontační pohledy na intence vybraných představitelů avantgardního umění a zaměřuje se na problematický moment "přerušení" životaschopnosti avantgardy socialistickým realismem, který je těmito třemi přístupy nahlížen z rozdílných úhlů. Srovnávány jsou pohledy teoretiků umění Clementa Greenberga, Theodora Adorna a Borise Groyse. Didaktická část je realizována v podobě výtvarné řady, která se daným tématem inspiruje a zaměřuje se na pochopení nejzákladnějších principů geometrické abstrakce, konstruktivismu a abstraktního expresionismu studenty. Výtvarná část představuje tématem inspirovaný soubor olejomaleb. Klíčová slova: avantgarda, kýč, socialistický realismus, interpretace umění, diskurz umění, komparace, Greenberg, Groys, Adorno
|
|
| |
|
|
Mediální obraz českého výtvarného umění v letech 1948-1953 v dobových kulturních periodikách
Dušková, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce postihuje mediální obraz českého výtvarného umění v letech 1948 až 1953 v dobových kulturních periodikách Kulturní politika, Tvorba, Var a Lidové noviny. Věnuje se přitom dvěma základním okruhům, které se ve zkoumaných periodikách nejčastěji objevovaly. Jedná se o definování nového umění a socialistického realismu a tvarování umělců a společnosti. Sociální realismus je přitom charakterizován nejen prostřednictvím popisu, ale také inspiračními zdroji jako čs. výtvarné umění 19. století a vymezením se vůči konkurenčním protikladným nebo podobným uměleckým směrům a tendencím jako formalismus, naturalismus, akademismus nebo kýč. Tvarování umělců a společnosti je chápáno v rovině výchovy, vzdělávání a osvětové činnosti. V souvislosti s okruhy a dobovým chápáním výtvarného umění jako nástroje pro tvarování společnosti je po stručném historickém úvodu rozvedena problematika kulturní politiky KSČ, organizační struktury umělecké produkce, distribuce umění, tvarování výtvarných umělců, pronikání umění do veřejných i soukromých prostor, konstrukce socialistického realismu a přístupu výtvarných umělců k novým podmínkám umělecké tvorby. Kromě podobných jsou ovšem uvedeny i odlišné rysy periodik, které činí každém periodikum jedinečným. Východiskem diplomové práce je historická a kvalitativní analýza.
|
|
| |
|
|
Za novou Prahu! Tradice, vize a budování (obrazu) města po roce 1945
Kurz, Michal ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tématem práce je výstavba a symbolické kódování města Prahy od roku 1945 do konce 50. let s důrazem na období stalinismu. Na základě rozboru dobových textů a architektonických projektů sleduje práce motivace a taktiky, jimiž se poválečné politické a odborné elity snažily manifestovat v prostoru hlavního města vlastní hodnoty a ideologické principy. S pomocí analýzy dobově užívaných pojmů "staré" a "nové" Prahy zkoumá proměňující se vztah mezi tradicemi a modernitou v obraze města. Sociokulturní fenomén stalinistického budovatelství tematizuje v širší časové perspektivě jako specifickou součást modernizačního procesu, jímž Praha prochází v průběhu 1. poloviny 20. století. V zásadní míře si všímá konkrétních atributů, jimiž se měla "nová" socialistická Praha vyznačovat, a míry využití oficiálních sovětských vzorů i domácích historických tradic. Klíčová slova: Praha, město, obraz města, architektura, urbanismus, paměť, památková péče, socialistický realismus, stalinismus, 50. léta
|
|
|
Komunistická propaganda v časopisu Mateřidouška (1945-1955)
Havránková, Petra ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Magisterská práce popisuje obsahový vývoj časopisu Mateřídouška v letech 1945 -1955 na pozadí dobových politických a společenských změn v poválečném Československu, jež provázela mj. rozsáhlá centralizace médií. Práce zkoumá prvky propagandy a její roli a aplikaci v médiích jako jednoho z klíčových nástrojů totalitních režimů. Dále popisuje roli a vývoj propagandy v československé literatuře pro děti a mládež. V druhé části charakterizuje vznik časopisu Mateřídouška a jeho postavení v dobových periodikách určeným nejmenším čtenářům. V této souvislosti zkoumá vliv tvorby dvou klíčových redaktorů, Františka Hrubína a Jiřího V. Svobody, na obsah časopisu. V třetí části práce pomocí hermeneutické kvalitativní analýzy popisuje, jakým způsobem byla komunistická propaganda na stránkách Mateřídoušky aplikována na dětské čtenáře v průběhu prvních deseti let existence časopisu. Analýza se zaměřuje na kult osobnosti, oslavu práce, roli armády a dalších dobových fenoménů.
|
host ::
RSS.